První tuzemská biometanová stanice zpracovávající zemědělský odpad zahájila zkušební provoz. Zemědělské družstvo v Litomyšli díky ní může nastartovat rozvoj využití biometanu v Česku

Největší projekt letošního roku, který realizovaly společnosti HUTIRA – BRNO a HUTIRA green gas, dostal zelenou. Biometanová stanice Zemědělského družstva chovatelů a pěstitelů Litomyšl spustila zkušební provoz. V Česku se přitom jedná o vůbec první technologii výroby biometanu, která je propojena se zemědělskou bioplynovou stanicí, plničkou CNG i vtláčením plynu do plynárenské sítě GasNet.

Na výstavbě nové biometanové stanice v Litomyšli, která je inovací dosavadní bioplynové stanice v areálu družstva, se podílely naše společnosti HUTIRA – BRNO a HUTIRA green gas. Příprava projektu začala v roce 2020 a v říjnu téhož roku bylo získáno stavební povolení. V červnu 2022 pak začaly intenzivní práce na lokalitě spojené s technologií. „Zařízení je aktuálně ve zkušebním provozu a technologie bude předána investorovi do konce roku 2022 . Přestože stanovené termíny není lehké vzhledem ke složité a sofistikované technologii a pilotnímu projektu dodržet, snažíme se těmto termínům dostát. Velké díky v tomto směru patří především i investorovi, který nám v čele s panem ředitelem Pechancem umožnil veškerou potřebnou součinnost.“ prozrazuje Ivo Hutira, jednatel společnosti HUTIRA – BRNO.

Jedná se přitom o první případ v Česku, kdy je využito propojení se zemědělskou bioplynovou stanicí. „Obnovitelný zemní plyn“ se tam vyrábí z bioplynu pocházejícího z kravského hnoje a zemědělských plodin. Následně se vtláčí do stávající plynárenské sítě GasNet. Kromě úpravy bioplynu na kvalitu zemního plynu (tzv. upgrading) je součástí biometanové stanice v Litomyšli také jednotka vtláčející získaný biometan do vysokotlakého plynovodu. Takto vyrobený biometan mimo vtláčení do sítě bude možné využít i v několik kilometrů vzdálené CNG stanici pro osobní i nákladní automobily.

Využili jsme inovativní technologie i přístup

Nově zprovozněná technologie obsahuje soubor několika zařízení. Surový bioplyn nejprve míří do jednotky předúpravy, kde se zbavuje vlhkosti a sulfanu. Odtud následně putuje do upgradingové jednotky s třístupňovou membránovou separací, která bioplyn upravuje na biometan v kvalitě zemního plynu. „Jednotka úpravy bioplynu čistí bioplyn na koncentraci minimálně 95 procent obsahu metanu pomocí technologie membránové separace v zpracovávaném množství 160–360 Nm³/h bioplynu,“ vysvětluje Monika Zitterbartová, výkonná ředitelka společnosti HUTIRA green gas, která se na projektu podílela a která se v rámci značky HUTIRA specializuje na technologie na výrobu biometanu.

V průběhu realizace jsme se potýkali nejen s technologiemi, velkou výzvou pro nás byla také nutnost změny myšlení zástupců v plynárenského sektoru. „Ti byli zvyklí, že plynárenské zařízení je nutné nejprve zkolaudovat a až poté je možné pouštět plyn do VTL plynovodů či přípojek. Museli jsme tedy plynaře přesvědčit o našem opačném pohledu. Tedy, že abychom mohli zkolaudovat naši stanici, potřebujeme nejprve do jejich zařízení vtláčet plyn. Samozřejmě v parametrech, které vyhovují plynárenské soustavě. Byli jsme přesvědčiví a získali brzy jejich pochopení této změny. Nakonec se vše povedlo a za vstřícný postoj plynařů jsme vděční,“ uvedl Ivo Hutira.

Litomyšl stojí na počátku využívání biometanu v Česku  

Mezi výhody zemědělské biometanové stanice v Litomyšli patří, že její technologie pro čištění na biometan je oproti odpadářským bioplynovým stanicím jednodušší. Vstupní surovina v podobě bioplynu je z hlediska kvality prakticky stále stejná. U odpadových stanic se vzhledem k různé skladbě použitého odpadu naopak může měnit, což může vyžadovat složitější technologii.

Biometanová stanice by měla za 10 let provozu zpracovat 30,6 milionu kubických metrů bioplynu, tedy zhruba 3 miliony kubíků bioplynu ročně, což znamená produkci 1,7 milionu kubíků biometanu ročně. „Chtěli bychom ostatním provozovatelům bioplynových stanic ukázat, že i takovéto projekty lze v Česku realizovat, a přiklonit se tak k většímu využívání obnovitelných zdrojů energie. Podle odhadů Českého sdružení pro biomasu CZ BIOM by totiž do roku 2030 mohl biometan nahradit 10 až 20 % spotřeby zemního plynu. Hlavními potenciálními zdroji pro výrobu biometanu v tuzemsku jsou přitom právě zmíněné bioplynové stanice a čistírny odpadních vod,“ dodává Monika Zitterbartová.

O projektu

• Celá stanice by měla během deseti let provozu zpracovat 30,6 milionů Nm³ bioplynu, což odpovídá výrobě zhruba 1,7 milionu Nm³ biometanu za rok.
• Na projekt byla z Evropské unie získána dotace 35 milionů.
• Celková výše investice je kolem 50 milionů Kč.

Rozsah technologie:

• Jednotka předúpravy surového bioplynu s kapacitou 550 Nm³/hod.
• Jednotka upgradingu DMT s membránovou separací pro úpravu bioplynu na biometan.
• Vtláčecí jednotka – Vtláčení vyrobeného biometanu do VTL plynovodu o přetlaku
  2,3-2,5 MPa.
• Těžební plynovod – Stavba těžebního plynovodu.
• CNG stanice.