info@hutiragreen.cz / pro SK greengas@hutiraslovakia.sk
+420 541 212 144 / pro Sk +421 915 867 093
Menu

Skloňování alternativ pro český energetický mix ještě zesílilo v souvislosti s aktuální debatou o možném omezení dodávek ruského plynu. Jednou ze slibných variant je přitom biometan, který by v budoucnu mohl nahradit až pět procent současné spotřeby zemního plynu.

Budoucnost energetiky v České republice sleduje skupina HUTIRA s velkou pečlivostí. Velký potenciál přitom vidí ve využití biometanu, který je v současné době nákladově nejefektivnější udržitelnou náhradou zemního plynu.

Jedním z největších projektů letošního roku je proto stavba biometanové stanice v Litomyšli, na které se podílejí společnosti HUTIRA – BRNO a HUTIRA green gas. „Zemědělské družstvo, pro které zakázka vzniká, se již nyní věnuje produkci bioplynu. Zástupci družstva by však chtěli změnit technologii jeho využití. Namísto výroby pouhé elektrické energie a tepla bude nová stanice bioplyn čistit na biometan. Ten bude následně vtláčen do plynárenské soustavy a využíván pro dopravu ve vlastní CNG stanici,“ vysvětluje Monika Zitterbartová, výkonná ředitelka společnosti HUTIRA green gas.

Tato zakázka zapadá do debaty o nahrazení ruského plynu, která se ve světle aktuálních událostí vede v celé Evropě. Jen v Česku se nyní spotřebuje okolo 8,5 miliardy metrů krychlových zemního plynu za rok. Jeho možnou náhradou je přitom právě biometan. Podle odborníků může ozeleněný plyn nahradit dokonce okolo 5 procent současné celkové spotřeby plynu. „Měli bychom udělat maximum pro to, abychom využili český potenciál pro produkci biometanu co nejrychleji,“ apeluje Zitterbartová.

K výrobě biometanu je podle Zitterbartové v současnosti nejvhodnější využít bioplynové stanice, které v Česku již fungují. Je jich kolem pěti set a z velké části zpracovávají hnůj, kejdu a cíleně pěstované energetické plodiny. Pro výrobu biometanu se přitom nejvíce hodí stanice, které lze napojit na plynárenskou distribuční síť. Ideálně by měly být od rozvodné sítě vzdálené co nejméně, ideálně do 2 kilometrů. Je možné i delší připojení, to už je však otázkou ekonomiky projektu. Alternativní možností je pak také využití biometanu ve formě LNG nebo CNG stanice. Toto je potřeba posuzovat u jednotlivých projektů individuálně,“ uvádí Zitterbartová.

Kromě využití moderních technologií však na vznik nových biometanových stanic potřebujeme především větší politickou vůli a změnu příslušných zákonů, aby byl proces realizace takovýchto projektů pružnější. Přívětivější legislativa by umožnila nejen přechod stávajících bioplynových stanic a čistíren odpadních vod na výrobny biometanu, ale také výstavbu nových zdrojů, využívajících hlavně biologicky rozložitelné odpady, což dává smysl především z pohledu cirkularity.

Zkušenosti některých států ukazují, že biometan může v náhradě zemního plynu hrát důležitou roli. Například ve skandinávských zemích je jeho podíl v distribuční síti více než poloviční. „Technologie pro energetickou soběstačnost v Česku existují. Krásně to dokládá právě projekt biometanové stanice v zemědělském družstvu v Litomyšli, který letos realizuje naše společnost. Pro rychlejší nárůst podobných stanic však bude nutná změna energetické strategie u stávajících bioplynových stanic a čistíren odpadních vod. Jsme technologická firma a snažíme se hledat alternativy, jak co nejefektivněji využít technické možnosti a posílit tak Českou soběstačnost. Kromě biometanu soustředíme svou pozornost také například na využití vodíku či oxidu uhličitého,“ uzavřela Monika Zitterbartová.

Více informací k tomuto článku naleznete také v médiích, např. zde.

Foto zdroj: Petr Novotný INCIEN